• Historie
  • Judikatura
  • O cenách 2013
  • O cenách 2020
  • Současnost
  • Nesmysly I
  • Nesmysly II
  • Nesmysly III
  • Závazné normy
  • Největší problémy
  • Omyly v LPS
  • Aktivní jímače I
  • Aktivní jímače II
  • Podmínky projektanta
  • Doklady do provozu
  • DPS vs. RDS
  • Sítě TN
  • Zdravotnictví
  • Centrální chrániče
  • Napájení PBZ
  • Nouzové osvětlení
  • Vypínání
  • Rozváděče
  • Historie legislativy v oblasti projektování elektrických zařízení

    4. 9. 1919 nabývá účinnost zákon č. 438/1919 Sb., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace.
    Nejstarší dohledaný právní předpis, související s elektrickými zařízeními, dokonce se v něm objevují i zmínky o projektování. Platí dlouhých 38 let.


    9. 5. 1946 nabývá účinnost zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově.
    Jediný požadavek na projekční činnost je v něm stanoven takto: "Stavby buďtež projektovány tak, aby bylo dosaženo největší účelnosti a hospodárnosti v použití stavebních hmot."

    1. 1. 1949 nabývá účinnost nařízení vlády č. 296/1948 Sb., o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém plánu.
    K zákonu patrně existoval i nějaký prováděcí předpis k projekční činnosti, ten se však nepodařilo nikde dohledat.

    1. 6. 1950 nabývá účinnost zákon č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí.
    Strohý předpis stavebního práva o 29 paragrafech (současný stavební zákon jich má 198, návrh nového jich má 333).

    1. 1. 1951 nabývá účinnost nařízení vlády č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí.
    Nařízení neklade žádné požadavky na dokumentaci části elektro, nicméně obsahuje požadavky na budování a zakreslování sítí.

    1. 11. 1952 nabývá účinnost nařízení vlády č. 53/1952 Sb., o zajištění bezpečnosti a hospodárnosti provozu některých technických zařízení.
    Nařízení v § 6 odst. 1 zavádí odpovědnost projektantů, stejně jako povinnost předkládat projekty ke schválení; z dnešního pohledu velmi přínosné!

    1. 1. 1959 nabývá účinnost zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu.
    Strohý předpis stavebního práva o 33 paragrafech (současný stavební zákon jich má 198, návrh nového jich má 333).

    1. 10. 1961 nabývá účinnost vyhláška č. 95/1961 Sb., o podmínkách odborné způsobilosti pro provádění a řízení montáže a údržby elektrických zařízení, hromosvodů a antén.
    Vyhláška v § 20 odst. 2 sice hovoří o praxi při projektování, žádné další požadavky na projektanty však neklade.

    1. 1. 1967 nabývá účinnost vyhláška č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb.
    Vyhláška neklade žádné požadavky na dokumentaci části elektro; patrně jako jediná v historii definuje obsah realizační dokumentace.

    1. 1. 1967 nabývá účinnost vyhláška č. 108/1966 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.
    Vyhláška v § 7 vyžadovala u složitějších staveb posouzení dokumentace samostatnou projektovou organizací; z dnešního pohledu velmi přínosné!

    1. 1. 1969 nabývá účinnost zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
    Zákon platí dodnes, aktuálně dlouhých 51 let.

    1. 1. 1974 nabývá účinnost vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.
    Vyhláška zavádí požadavky na úvodní a prováděcí projekt a obsahuje poměrně detailní požadavky na dokumentaci elektro (viz 14 výskytů pojmu "silnoproud").

    1. 10. 1976 nabývá účinnost zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
    Spolu se zákonem nabývá účinnost i vyhláška č. 88/1976 Sb., o oprávnění k projektové činnosti, která např. zavádí povinnost, že projekční organizace musí mít nejméně 150 pracovníků.

    1. 10. 1976 nabývá účinnost vyhláška č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu,
    Vyhláška v § 22 velmi vágně definuje požadavky na obsah projektové dokumentace, předkládané ke stavebnímu řízení; požadavky na elektro část neobsahuje žádné.

    1. 1. 1979 nabývá účinnost vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
    Vyhláška v § 12 odst. 5 zavádí požadavek na projektanta s kvalifikací dle § 10 s požadavkem na přezkušování odborných znalostí co tři roky.
    Vyhláška platí dodnes, aktuálně dlouhých 41 let.

    1. 1. 1982 nabývá účinnost vyhláška č. 105/1981 Sb., o dokumentaci staveb.
    Vyhláška zavádí požadavky na úvodní a prováděcí projekt (byť vedle toho stále platí i požadavky vyhlášky č. 85/1976 Sb.).
    Vyhláška obsahuje poměrně detailní požadavky na dokumentaci elektro (viz 22 výskytů pojmu "silnoproud").

    1. 4. 1983 nabývá účinnost vyhláška č. 8/1983 Sb., o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě.
    Vyhláška zavádí mj. i pro projektovou činnost průkazy odborné způsobilosti .

    1. 1. 1987 nabývá účinnost vyhláška č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.
    Vyhláška zavádí požadavky na úvodní a prováděcí projekt (byť vedle toho stále platí i požadavky vyhlášky č. 85/1976 Sb.).
    Vyhláška obsahuje poměrně detailní požadavky na dokumentaci elektro (viz 20 výskytů pojmu "silnoproud").


    15. 3. 1990 nabývá účinnost vyhláška č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.
    Vyhláška zavádí požadavky na projekty pro umístění a povolení stavby (byť vedle toho stále platí i požadavky vyhlášky č. 85/1976 Sb.).
    Jsou výrazně redukovány požadavky na dokumentaci elektro (viz jediný výskyt pojmu "silnoproud").
    Nabytím účinnosti vyhlášky na následujích 17 let zaniká dokumentace pro provádění stavby a definitivně zaniká definice jednostupňového projektu.

    18. 5. 1990 nabývá účinnost vyhláška č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.
    Vyhláška zavádí pro právnické osoby povinnost oprávnění a pro fyzické osoby průkaz zvláštní způsobilosti pro projektování.
    Zrušením předchozí vyhlášky je zrušena i povinnost, aby projekční organizace měla nejméně 150 pracovníků, v důsledku čehož dochází k rozpadu velkých projekčních organizací.

    1. 1. 1992 nabývá účinnost zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
    V původním znění zákona je pro živnostenské oprávnění "projektování elektrických zařízení" vyžadována odborná způsobilost podle § 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb.

    1. 7. 1992 nabývá účinnost novela stavebního zákona, která stanoví, že nabytím účinnosti zákona č. 360/1992 Sb. (viz následující bod) dochází ke zrušení dosavadních předpisů.
    Důsledkem toho je, že projektant elektro už dále nemusí mít odborné vzdělání ani praxi, protože je bez náhrady zrušen i související předpis, který definoval požadavky.
    Zrušením vyhlášky o projektové přípravě staveb je zrušena i povinnost, aby projektová dokumentace obsahovala rozpočet, neboť žádná z následujících vyhlášek jej dále nepožaduje.

    7. 7. 1992 nabývá účinnost zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
    Zákon zavádí institut autorizovaného architekta, inženýra a technika s tím, že vybrané činnosti ve výstavbě mohou vykonávat pouze autorizované osoby.

    1. 7. 1998 nabývá účinnost vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
    Vyhláška v § 18 velmi vágně definuje požadavky na obsah projektové dokumentace ke stavebnímu řízení; požadavky na elektro část neobsahuje žádné.

    1. 6. 2000 nabývá účinnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která zavádí požadavek zadávací dokumentace v rozsahu projektové dokumentace nutné ke stavebnímu řízení.
    Následujících 7 let je však tento obsah definován jen velmi vágně, bez jakýchkoli požadavků na profesi elektro.

    1. 7. 2000 nabývá účinnost novela živnostenského zákona, která ruší požadavek odborné způsobilosti pro živnost "projektování elektrických zařízení".
    Projektování elektrických zařízení se tak stává živností volnou, bez podmínky odborné způsobilosti (aneb tuto živnost dále může mít třeba i uklízečka).
    Jelikož neexistuje žádná veřejná databáze platných oprávnění, není z čeho jak poznat, kdo je k projektování elektrických zařízení způosbilý, a kdo nikoli (podle čehož to mnohdy i v praxi vypadá).

    1. 5. 2004 nabývá účinnost zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.
    Zákon v § 50 zavádí požadavky na zadávací dokumentaci staveb, které upřesňuje vyhláška č. 239/2004 Sb.; její platnost je však pouze dva roky a dva měsíce.
    Vyhláška velmi vágně definuje požadavky na dokumentaci elektro (viz pouhé 2 výskyty pojmu "silnoproud").

    1. 7. 2006 nabývá účinnost zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
    K zákonu není vydána prováděcí vyhláška na obsah zadávací dokumentace staveb, následujících 6 let se proto stále tendruje podle neurčitých dokumentací pro stavební povolení.

    1. 1. 2007 nabývá účinnost zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
    Stavební zákon ruší dosavadní zbývající vyhlášky o dokumentaci staveb a obnovuje pojem "dokumentace pro provádění stavby". K zákonu nabývá účinnost vyhláška č. 499/2006 Sb., která v původním znění definovala v pouhých 2 přílohách požadavky na dokumentaci pro povolování a provádění staveb, s podrobnými požadavky na dokumentaci elektro (viz 10 výskytů pojmu "silnoproud").

    14. 5. 2008 nabývá účinnost i vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb
    Vyhláška v původním znění zavádí 9 dalších příloh požadavků pro dokumentaci specifických druhů staveb (letecké stavby, stavby drah a na dráze, stavby dálnic, silnic a komunikací).

    1. 9. 2012 nabývá účinnost vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.
    Vyhláška v § 1 odst. 3 nově zavádí požadavek, že veřejné zakázky na stavební práce musí být tendrovány podle dokumentace pro provádění stavby.

    Půl roku na to 29. 3. 2013 však nabývá účinnost novela vyhlášky o dokumentaci staveb, která razantně redukuje požadavky na obsah projektových dokumentací. Veřejné zakázky na stavební práce sice musí být nově tendrovány podle dokumentace pro provádění stavby, avšak požadavky na její obsah jsou touto novelou sníženy na úroveň předchozího stavebního povolení (např. vypadává požadavek na schémata rozváděčů). Současně novela zcela mění účel dokumentace pro provádění stavby, kdy z ní prakticky dělá dokumentaci pro výběr zhotovitele.

    1. 10. 2016 nabývá účinnost zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
    Zákon nově zakazuje uvádět jakékoli konkrétní výrobky (tj. i včetně tzv. "referenčních výrobků", což předchozí zákon umožňoval).

    1. 10. 2016 nabývá účinnost vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.
    Vyhláška v § 2 opakuje požadavek, že veřejné zakázky na stavební práce musí být tendrovány podle dokumentace pro provádění stavby.

    Od roku 2017 probíhá snaha o zásadní rekodifikaci stavebního práva.
    Dle návrhu změnových zákonů z července 2020 je v § 18 odst. 2 zákona č. 360/1992 Sb. (viz strana 134 návrhu) navrženo ustanovení, které zjednodušeně říká, že jakýkoli autorizovaný inženýr, který má autorizaci v kterémkoli z oborů pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, technologická zařízení staveb, městské inženýrství nebo stavby pro plnění funkce lesa, bude oprávněn projektovat mj. i vyhrazená technická zařízení elektro (viz části příslušející oboru technika prostředí staveb).
    Dle posledních dokumentů z července 2020 je tezí související vyhlášky o dokumentaci staveb to, že dokumentace pro povolování staveb bude rozsahem odpovídat dokumentaci dle současné přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb.; prakticky by to znamenalo, že pro povolování staveb nebude vyžadována žádná dokumentace elektro (resp. dle předchozího si ji patrně udělají stavaři sami, což se dle jejich současných hrůz, když se sami pustí do profese elektro v rámci stavebního povolení - řešení dle neplatných norem, odhady bez jakýchkoli výpočtů, poddimenzované prostorové nároky, atd. - dá se tak očekávat základ solidním průšvihům).

    Od 26. 6. 2019 je v poslanecké sněmovně projednáván návrh nového zákona o vyhrazných zařízeních. Související návrh nařízení vlády o vyhrazených elektrických zařízeních a podmínkách k zajištění jejich bezpečnosti již nezmiňuje projektanty elektro; ti tak nejen že nemusí mít žádné vzdělání a praxi, ale nemuseli by už muset splňovat žádné požadavky, ani absolvovat jakékoli přezkušování. 6. 3. 2020 je předložen pozměňovací návrh, vydán i 12. 6. 2020 Garančním hospodářským výborem, kde je v návrhu § 19 odst. 2 písm. b) projektant znovu zmiňován jako osoba znalá: "Osoba znalá pro řízení činnosti je oprávněna provádět veškeré činnosti jako osoba znalá pro samostatnou činnost a projektování vyhrazených elektrických zařízení, které není předmětem autorizace podle zvláštního zákona". Z navrženého nicméně vyplývá, že kdo je autorizovanou osobou, tak nebude muset být osoba znalá. Dle předchozího odstavce tak elektro vlastně bude moci projektovat jakýkoli autorizovaný inženýr (pozemák, dopravák, mostař, lesník, ...), bez jakékoli odborné způsobilosti.

    1. 2. 2020 nabývá účinnost novela zákona o vodách, která zavádí nový požadavek na obsah dokumentace pro ohlášení vodního díla. Od roku 2007 tak nabobtnaly varianty požadavků na obsah dokumentací z původních 2 příloh na aktuálních 6 různých příloh pro dokumentace umisťování staveb staveb, 9 různých příloh pro dokumentace povolování staveb a 5 různých příloh pro obsah dokumentací pro provádění stavby.

    poslední aktualizace 1. 9. 2020