• Co je GTZ
  • Ceník
  • Časté dotazy
  • Jak objednat
  • Často kladené dotazy

    Pro jaké oblasti a druhy staveb Generátor technických zpráv funguje?

    Generátor technických zpráv je zaměřen na podporu projektové činnosti ve výstavbě pro profesi elektro.
    Technické zprávy jsou tedy generovány s ohledem na požadavky související vyhlášky č. 499/2006 Sb. pro dále uvedené druhy staveb a technologií.
    Jakoukoli technickou zprávu lze generovat jak pro celou stavbu, tak i jen pro libovolnou její část (např. jen uzemnění a LPS; jen osvětlení; jen vnitřní instalace; apod). Technické zprávy lze samozřejmě generovat i pro "multifunkční" objekty, kde se prolíná více prostor (např. byty, podzemní parkoviště, komerční prostory, ordinace, apod.).

    Silnoproudé elektroinstalace budov (aneb dle vyhlášky část D.1.4 technika prostředí staveb)
    (když převažuje elektroinstalace samotných staveb, tj. zejména uzemnění, zásuvky, osvětlení, ochrana před bleskem)

    • Budovy do třech bytů (rodinné domy, vily, dvojdomky, ale i jednotlivé byty)
    • Budovy se čtyřmi a více byty (bytové domy, apartmánové domy, lofty, apod.)
    • Ostatní budovy pro ubytování (hotely, penziony, ubytovny, studentské koleje, internáty, dětské domovy, atd.)
    • Administrativní budovy (kancelářské prostory, openspace, úřady a státní správa, pošty, apod.)
    • Budovy pro obchod (obchodní domy, nákupní střediska, restaurace, bary, kavárny, apod.)
    • Garážové budovy (parkovací domy, hasičské zbrojnice, autodílny, depa)
    • Průmyslové budovy (objekty výrobního průmyslu, průmyslové provozy, apod.)
    • Skladové budovy (sklady, skladová a distribuční centra, chladírenské a mrazírenské sklady)
    • Muzea a knihovny (muzea, knihovny, galerie, archivy a depozitáře)
    • Budovy pro školství (budovy pro předškolní, základní, střední, vyšší a vysokoškolské vzdělávání, tělocvičny)
    • Budovy pro zdravotnictví (nemocnice, polikliniky, zdravotní střediska, léčebny, sociální péče, domovy seniorů)
    • Zemědělské budovy (chov či ustájení zvířat, výroba a skladování zemědělských produktů, zahradnické a lesnické provozy)

    Silnoproudé elektroinstalace technologií (aneb dle vyhlášky část D.2 technologická zařízení staveb)
    (když převažují technologie, mimo stavebních elektroinstalací; ty nicméně jdou většinou doplňkově taktéž zadat)

    • Fotovoltaické (PV) systémy
    • Kombinovaná výroba elektřiny (KVET, bioplyn, apod.)
    • Kabelové rozvody, rozvodny, spínací stanice, trafostanice (včetně distribučních rozvodů)
    • Samostatné zdroje elektrické energie (dieselagregáty, UPS, DUPS, bateriová úložiště, atd.)
    • Zdravotnické technologie (RTG, CT, MR, Angio, PET, SPECT, lineární urychlovače, atd.)
    • Nabíjení elektromobilů (včetně případných bateriových úložišť)
    • Osvětlení pozemních komunikací (jakékoli veřejné či venkovní osvětlení)
    • Linky/stroje/technologie (napájení samostatných strojních a technologických celků)
    • Datová centra

     

    Pokud máte jakékoli přání ohledně rozsahu výstupů Generátoru technických zpráv, stačí nám napsat.
    Podíváme se, co by bylo či nebylo možné do Generátoru přidat.

    Pro jaké oblasti se nepočítá s funkčností Generátoru technických zpráv?
    • zatím nejsou zapracovávány technické normy, které nebyly přeloženy do češtiny (což je např. důvod, proč nejsou k dispozici stavby pro sport a sportoviště; protože norma na osvětlení sportovišť nemá čeký překlad)
    • nebudou generovány technické zprávy pro oblasti, které nejsou pokryty normami ČSN/ČSN EN; důvod je prostý, generují se pouze požadavky, podpořené konkrétními citacemi, aby se z generované zprávy nestal blábol "jedna bába povídala" (což je třeba případ aktivních jímačů, jejichž instalace není podpořená žádnou ČSN/ČSN EN, přičemž navíc v 99,99 % případů jsou instalovány v rozporu s požadavky národní přílohy ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1)
    • v proběhlém průzkumu mezi elektroprojektanty se objevil i požadavek na generování technických zpráv v německém a anglickém jazyce; samozřejmě asi je možné takové výstupy udělat, ale je to zejména otázkou smysluplnosti (pokud takové výstupy potřebuje jeden projektant z tisíce, a ještě třeba jen jednou za rok, tak asi nebude mít moc smysl vše překládat a předělávat)
    • zatím se neřeší dokumentace liniových staveb pro dálnice a železnice; bohužel zde existuje mnoho vlastních pravidel (viz i komentář z průzkumu, že každé oblastní ředitelství na železnici má dokonce vlastní požadavky na obsah dokumentace, potažmo i technické zprávy); jelikož se navíc připravuje rekodifikace stavebního práva, chceme chvíli počkat, jak se to vyvine, a co se stane s vyhláškou č. 146/2008 Sb. (zde předpokládáme její zánik a sloučení do jedné vyhlášky o dokumentaci staveb); to samé se pak týká i jiných dopravních staveb, které spadají pod uvedenou vyhlášku
    • nebudeme řešit dokumentace specifických oblastí pokrytých samostatnou legislativou (zejména důlní stavby a jaderná zařízení)
    • zatím jsou pro nás samotné s velkým otazníkem profese měření a regulace spolu s průmyslovou automatizací, neb nevidíme úplně moc předpisů a norem, které by přímo s těmito profesemi souvisely
    • negenerují se části projektových dokumentací A. Průvodní zpráva a B. Souhrnná technická zpráva
    • negenerují se technické zprávy v rámci dokumentace výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb.
    • negenerují se technické zprávy v rámci dokumentace výrobků podle zákona č. 90/2016 Sb.
    • negenerují se dokumentace strojních zařízení dle nařízení vlády č. 176/2008 Sb.
    • negenerují se technické zprávy pro velmi vysoké napětí
    • negenerují se protokoly o určení vnějších vlivů
    • negenerují se revizní zprávy
    Máme svůj vzhled technických zpráv. Můžou tak vypadat i generované zprávy?

    Ano, zcela samozřejmě mohou.

    Stačí, když si do svého uživatelského účtu nahrajete šablonu v MS Word, prostřednictvím které se bude pro Vaše IČ generovat. Ve svém uživatelském účtu máte možnost si stáhnout vzorovou šablonu, kterou stačí jen upravit dle Vašich zvyklostí. Případně pokud nevíte jak na to, šablonu Vám samozřejmě můžeme i připravit. Následně pak jakákoli vygenerovaná technická zpráva pak bude vždy vypadat přesně tak, jako byste ji sami napsali.

    Pokud žádnou šablonu či unifikovaný vzhled technických zpráv nepoužíváte, generují se technické zprávy do standardní výchozí přednastavené šablony MS Word (čili tak, jako byste otevřeli nový dokument v MS Word, a začali do něj psát; jediný rozdíl je v tom, že jsme do standardní šablony zahrnuli i číslování kapitol). Je tak čistě na každém uživateli, co bude preferovat.

    Jak generovaná technická zpráva vlastně vypadá a co obsahuje?

    Odpověď na otázku, jak vygenerovaná technická zpráva vypadá, může být pokaždé jiná. Pokaždé totiž může vypadat jinak podle toho, jaká se použije šablona MS Word pro její vygenerování.

    Odpověď na otázku, co je obsahem vygenerované technické zprávy je pak už jednodušší. Jejím obsahem jsou zejména citace požadavků souvisejících legislativních předpisů a technických norem, doplněné o často používané související texty.

    Rozsah generované technické zprávy se samozřejmě liší dle zadaných vstupních kritérií, tedy typu stavby, rozsahu řešeného projektu, vybavení objektu a odpovědí na upřesňující otázky. Stejně tak se samotný rozsah bude lišit podle použité šablony, do které se má generovat, a to zejména dle velikosti písma v ní použitého. Nicméně dá se říci, že obvykle je vygenerovaná technická zpráva v rozsahu cca 15 až 30 stránek A4.

    Ten samý obsah, jen generovaný jinou šablonou:

    Z čeho vychází kapitoly a obsah generované technické zprávy?

    Celá koncepce Generátoru technických zpráv je postavená na tak, aby výsledné generované technické zprávy co nejvíce odrážely a splňovaly požadavky souvisejících předpisů.

    Jelikož jde o Generátor technických zpráv zejména pro projektovou činnost ve výstavbě, pak je základním souvisejícím předpisem zákon č. 183/2006 Sb. A pokud tedy tento předpis kupříkladu požaduje, aby dokumentace pro stavební povolení řešila obecné požadavky na výstavbu, pak generovaná technická zpráva pro tento stupeň obsahuje zejména citování souvisejících požadavků na výstavbu. Protože když dokumentace pro stavební povolení obecné technické požadavky nedodrží, tak jde o vadnou projektovou dokumentaci.

    Z hlediska obsahového jsou pak pro generovanou technickou zprávu relevantní požadavky související vyhlášky č. 499/2006 Sb.. Uvedli-li jsme jako příklad stupeň pro stavební povolení, pak kupříkaldu pro část D.1.4. dle přílohy č. 12 daná vyhláška požaduje, že technická zpráva má řešit např.:

    výpis použitých norem - normových hodnot a předpisů; výchozí podklady …; požadavky na profesi - zadání; popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií …; zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, … , požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby.
    A dle těchto legislativních požadavků se jmenují i jednotlivé kapitoly ve vygenerované technické zprávě (např. Výpis použitých norem; Výchozí podklady a požadavky na profesi; Popis navrženého řešení; Popis řešení, funkce a uspořádání instalace; Bilance energií; Zásady ochrany zdraví a bezpečnosti práce; Ochrana životního prostředí; Požární opatření; Podmínky pro realizaci díla a jeho uvedení do provozu). Názvy dalších kapitol pak vycházejí případně i z dřívějších historických verzí vyhlášky.

     

    Pro jiný stupeň dokumentace, či pro jiný druh staveb mohou související předpisy uvádět požadavky na obsah jiné, čemuž se vždy automaticky obsahově přizpůsobují i generované technické zprávy. Pokud se v budoucnu změní požadavky legislativy na obsah technické zprávy, automaticky tomu budou přizpůsobeny i generované výstupy Generátoru technických zpráv.

    Jelikož však vygenerovanou technickou zprávu každý obdrží v editovatelném formátu MS Word, může si v ní i cokoli upravit; třeba i názvy kapitol.

    Proč není ve vygenerované technické zprávě kapitola závěr?

    Protože žádný předpis nepožaduje, aby technická zpráva obsahovala kapitolu závěr.

    Kapitoly v generovaných technických zprávách jsou obsaženy zejména dle požadavků aktuální vyhlášky č. 499/2006 Sb., která kapitolu závěr nikde nepožaduje. Ani žádná z historických vyhlášek o dokumentaci staveb (č. 163/1973 Sb., č. 107/1966 Sb., č. 105/1981 Sb., č. 5/1987 Sb.) žádnou kapitolu závěr v technické zprávě nikdy nepožadovaly.

    Technická zpráva není slohové cvičení.
    Těžko tedy říci, proč do ní projektanti kapitolu závěr píšou?
    Všudypřítomné Ctrl+C/V ... ?

    Jelikož však vygenerovanou technickou zprávu každý obdrží v editovatelném formátu MS Word, může si do ní i cokoli přidat; třeba i kapitolu závěr.

    Proč je ve vygenerované technické zprávě tolik citací předpisů a norem?

    Dosti častým problémem velkého množství technických zpráv v praxi je, že uvádějí spoustu ničím nepodložených požadavků. Bohužel požadavků mnohdy neexistujících, neplatných, zkopírovaných bůhví odkud. Musí být to a to! Už ale chybí, proč by muselo? Protože si to projektant přeje? A co když to být vůbec nemusí? Anebo to musí být proto, že to projektant někde zkopíroval Ctrl+C/V ... ?

    Čili první hlavní důvod je podložení uváděných požadavků. Podle toho a toho předpisu, toho paragrafu, musí být to a to. Podle té a té normy, toho a toho článku, je vyžadováno to a to. Zhotovitel musí splňovat, a v rámci realizace dodat, to a to. Pokud se to někomu nelíbí, má možnost rozporovat konkrétní článek konkrétního předpisu. Tudíž se nebude vozit po Vás, a ušetříte si spoustu starostí s argumentací.

    Druhým hlavním důvodem je ochrana projektanta. Sami jsme jako projektanti byli historicky nejednou konfrontováni s tím, že v projektu údajně něco nemuselo být. Jiní projektanti to takto nenavrhují, tudíž tím pádem (údajně) vznikla investorovi škoda, máme si to jít odmontovat, a údajnou škodu zaplatit. V takových případech potřebujete velmi silnou argumentaci, proč jste co navrhli. Ve vygenerované zprávě ji máte. Zejména na základě takovýchto zkušeností. Navíc splnění normových Vás jako projektanta velmi chrání i po právní stránce.

    A i třetím hlavním důvodem je opět ochrana projektanta. Samozřejmě si na základě zkušeností neděláme iluze, že se při realizaci bůh ví jak čtou technické zprávy. Nečtou. Zato požadavky na vícepráce bývají na denním pořádku, zpravidla doprovázené univerzální hláškou „to v dokumentaci nebylo“. Inu jak ve které. V té generované je konrétních požadavků tolik, že prostor pro kličkování s vícepracemi prakticky neexistuje.

    Jelikož však vygenerovanou technickou zprávu každý obdrží v editovatelném formátu MS Word, může si z ní i cokoli odmazat; třeba i veškeré citace předpisů a norem.

    Proč se ve vygenerované technické zprávě tolik citují normy, když nejsou závazné?

    Podle § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, platí, že:

    Česká technická norma není obecně závazná.
    Z tohoto znění spousta právních laiků odvozuje, že se tím pádem normy nemusí ani dodržovat. To je ale velký omyl. Protože když se začtete do judikatury, či do související právní literatury, velmi rychle zjistíte, že se má věc dost jinak:

    Opravdu si někdo myslí, že když normy nejsou nezávazné, tak se nemusí dodržovat?

    Jaktože se ve vygenerované technické zprávě citují normy, když se to prý nesmí?

    Podle § 5 odst. 8 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, platí, že:

    České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Úřadu.
    Z tohoto ustanovení spousta právních laiků odvozuje, že se z norem nesmí zkopírovat byť jediné slovo, protože by se tím technické normy rozmnožovaly. Stejně tak spousta lidí tvrdí, že aby mohli pomalu někde uvést větu z nějaké normy, tak že k tomu potřebují souhlas Úřadu. V těchto otázkách je nicméně dobré se podívat do judikatury, konkrétně třeba do rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 162/2014 ze dne 28. 5. 2015 (dostupný i ze sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu):
    [Právní věta] Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, nestanoví zvláštní právní úpravu ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, která by vylučovala poskytování technických norem z působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím.

    [28] (...) Technické normy lze z tohoto pohledu považovat za produkt veřejné správy, se kterým souvisí ústavně stanovená povinnost přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti a svoboda tyto informace vyhledávat. Výklad žalovaného, že v případě úplného znění technických norem ve stavebnictví nejde o informaci podle zákona o svobodném přístupu k informacím, proto neobstojí. Podle Nejvyššího správního soudu naopak o informaci jde.

    [31] (...) Nelze proto dovodit, že by § 5 zákona o technických požadavcích na výroky představoval právní úpravu vylučující zákon o svobodném přístupu k informacím podle jeho § 2 odst. 3. (...)

    [49] Z použitelného unijního práva naopak vyplývá, že EU podporuje a snaží se vytvářet podmínky pro co nejširší přístup k technickým normám a zejména těm evropským. (…) Nejvyšší správní soud se těmito závěry ztotožňuje, z unijního práva totiž skutečně vyplývá spíše podpora pro bezplatný a veřejný přístup k technickým normám ve stavebnictví než jeho zákaz. Argumentace žalovaného, že by bezplatný a veřejný přístup znamenal porušení mezinárodních závazků České republiky proto jak z pohledu mezinárodního práva veřejného, tak z pohledu unijního práva neobstojí.

    Neopomínejme u toho, že unijní právo má vyšší právní sílu, než národní legislativa.

     

    Česká legislativa nikde nedefinuje, co je onou "částí technické normy", která nesmí být rozmnožována či rozšiřována. Nicméně těžko může být onou částí slovo, věta, či odstavec. Proč? Protože pokud by se kdekoli objevilo stejné slovo, věta, či odstavec, jaké kdy byly publikovány v některé z desítek tisíc technických norem, automaticky by došlo k porušení zákona, a úřad by za to mohl pokutovat? Dotaženo k extrému, pokud je v nějaké normě napsáno "400 V", a kdokoli kdekoli napíše "400 V", tak porušuje zákon? Takovou myšlenku nelze než pro její absurdnost zavrhnout.

    Sám Úřad uvádí výklad, co rozumí pod pojmem "rozmnožování českých technických norem (ČSN) nebo jejich částí":

    Pod tímto pojmem se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin ČSN nebo jejich částí, a to jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, tedy např. ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové, zvukově obrazové nebo elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.
    To, co citovaný zákon v úvodu tohoto příspěvku zakazuje, a co Úřad na svých stránkách potvrzuje, je zákaz rozšiřování originálu. Zákon zakazuje šířit onu jistotu, že jde o originál normy, zakazuje šířit onen originál. To, co se nesmí šířit jsou takové části normy, které by utvrzovaly její originální (tj. závazné) znění, na které se lze spoléhat. Čili např. rozmnožování a rozšiřování technické normy v její původní podobě. Technickou normu se však kdokoli může naučit třeba i nazpaměť, a začít ji někde veřejně recitovat. Ale půjde o rozmnožování či rozšiřování technické normy? Těžko, neb na takové znění nepůjde spoléhat jako na závazné.

     

    Na obsah technických norem se rovněž nevztahuje ani autorský zákon. Norma je sbírkou know-how blíže neurčeného množství lidí, přičemž v konečném znění normy jednotliví autoři nejsou ani jmenovitě uváděni.

    Zákon navíc nikde nezakazuje, že by se z technických norem nesmělo citovat, či parafrázovat. Zákon nikde nezakazuje, že by se nesmělo napsat, že "dle ČSN 33 2130 ed. 3 Změna Z1, čl. 5.2.9 musí být každý koncový světelný obvod v bytech vybaven doplňkovou ochranou pomocí proudového chrániče (RCD), jehož jmenovitý reziduální proud nepřekračuje 30 mA". Napsat se to zcela bez obav může. Nesmí se šířit originál normy. Vyplývá nějak z výše uvedené věty, že by šlo o závazné znění originálu, či o originální podobu normy? Nevyplývá. Jde o šíření vědomostí, což lze těžko zakazovat. Ba co víc, jde o parafrázi, nejde ani o doslovné znění toho, co je v daném článku napsáno.

    Nejde tak o nic víc, než o informaci, ke které je dle výše citovaného rozsudku svobodný přístup. A k poskytování samotných informací pak třeba viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 289/2016 ze dne 26. 6. 2017:

    [18] I judikatura Nejvyššího správního soudu jednoznačně tenduje k závěru, že poskytováním informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. je především poskytování jejich obsahu (...). Nehmotnou povahu informací potvrzuje i odborná literatura (srov. KRAUS, 7 As 289/2016 J., PETRÁČKOVÁ V. a kol., Akademický slovník cizích slov, Praha : Academia, 2001, s. 174 a 331), podle níž informace „nejsou něčím, ale o něčem“. (...)

     


    Související pojmy:

    rozmnožit [1] vytvořit větší počet exemplářů z originálu; (…) na stoji, xeroxem
    rozšířit [2] zvětšit co do počtu, rozsahu, ap.; např. rozšířit okruh čtenářů
    citát [3] doslovně uvedený cizí výrok, textový úsek
    citace [4] data popisující informační zdroj nebo jeho část, dostatečně přesně a podrobně pro identifikaci, a umožnění jeho vyhledání
    parafráze [5] vyjádření téhož obsahu jiným způsobem
    odkaz [6] upozornění; např. odkaz na použitou literaturu


    DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
    To, co je zde popsáno, platí pro citování českých technických norem.
    Neplatí to ale pro citování slovenských technických norem!

     

     


    [1] Lexikografický kolektiv Ústavu pro jazyk český AV ČR. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005, s. 362.
    [2] Slovník spisovné češtiny, s. 365, op. cit.
    [3] Slovník spisovné češtiny, s. 43, op. cit.
    [4] ČSN ISO 690. Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011, 40 s. Třídící znak 01 0197.
    [5] Slovník spisovné češtiny, s. 262, op. cit.
    [6] Slovník spisovné češtiny, s. 235, op. cit.