Stručný přehled, co kde hledat

Ochranné pásmo dráhy

Ochranná pásma elektrizačních stanic

Ochranné pásmo komunikačního vedení

Ochranné pásmo lesa

Ochranná pásma leteckých staveb

Ochranná pásma nadzemních a podzemních vedení elektrizační soustavy

Ochranná pásma národních parků

Ochranné pásmo nemovité kulturní památky

Ochranná pásma památných stromů

Ochranná pásma plynárenských zařízení

Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje

Silniční ochranná pásma

Ochranné pásmo skladovacích zařízení, produktovodů a ropovodů

Ochranná pásma vodních zdrojů

Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

Ochranná pásma výroben elektřiny

Ochranná pásma zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie

Ochranná pásma zdrojů přírodní minerální vody

Ochranná pásma zvláště chráněných území

Neplatné právní předpisy, podle kterých se ochranná pásma stanovovala v minulosti (což je přínosné např. pro dohledání ochranných pásem historických inženýrských sítí, apod.).

ochranné pásmo výroben elektřiny do 31. 12. 2015

§ 19 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci

§ 26 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci

§ 34 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci

§ 6 odst. 1 nařízení vlády č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon)

§ 13 vyhlášky č. 93/1987 Sb., o rozvojových teplofikačních studiích, provozu, údržbě a ochraně zařízení pro zásobování teplem

§ 40 vyhlášky č. 76/1961 Sb., kterou se provádějí ustanovení plynárenského zákona

Hledání podle katastrálních parcel na Nahlížení do katastru na webu ČÚZK.

Hledání podle poštovní adresy na Katastr nemovitostí 2.0.

ČÚZK: Mapy jednotlivých katastrálních území volně ke stažení buďto ve formátu DGN, anebo ve formátu DXF.

ČÚZK: Seznam všech katastrálních území ve formátu CSV.

ČÚZK: Základní topografické mapy České republiky.

ČÚZK: Ortofoto mapa České republiky.

Mapové podklady BPEJ (Bonitované Půdně Ekologické Jednotky).

Mapa záplavových území.

Česko v datech na GeoPas.cz.

Souřadnice, včetně dopočtené konvergence, lze získat na mapovém portálu Českého svazu orientačních sportů.

Základní členění elektrických zařízení

Základní dělení na 3 oblasti: co ne/spadá pod BOZP, a oblast výrobků.

Specifické podoblasti pracovišť

Tj. co spadá pod BOZP, ale platí nějaká vyjímka ze "základního" zákona č. 250/2021 Sb., uvedeného výše.

^[1] Jen je potřeba dávat pozor, kdo/co všechno do oblasti BOZP spadá, a co případně ne. Do oblasti BOZP totiž spadají jak pracovně právní vztahy, tak i mnohé další oblasti.

^[2] Srov. Návrh zákona včetně důvodové zprávy In: Sněmovní tisk 535/0, ze dne 17. června 2019 [online]. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna. Dokument "t053500", s. 34. [cit. 25.06.2022]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=8&ct=535&ct1=0:

Vzhledem k působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního úřadu inspekce práce se návrh zákona a navrhovaná pravidla nevztahují na zařízení využívaná pro volný čas (prostředky lidové zábavy), na zařízení společné části domu v bytovém domě a na nebytové prostory včetně bytů a rodinných domů v osobním vlastnictví.

^[3] Viz text příslušného právního předpisu.

^[4] Srov. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2021 Sb.:

Tento zákon se nevztahuje na (...) posuzování shody výrobků před jejich uvedením na trh nebo do provozu, u nichž jsou požadavky na jejich ověření stanoveny jiným právním předpisem).

^[5] Jaké výrobky spadají pod uvedený zákon viz např. související Sdělení Komise č. 2017/C 298/02.

^[6] Srov. § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2021 Sb.:

Tento zákon se nevztahuje na (...) činnost, pracoviště a technická zařízení, podléhající dozoru orgánu veřejné správy podle jiných právních předpisů.

^[7] Dle předchozí poznámky pod čarou by musel existovat právní předpis, který by v dané oblasti definoval onen dozor, který však dle všeho neexistuje. Pouze v § 6 odst. 2 zákona č. 251/2005 Sb. je stanoveno, kde úřad a inspektoráty potřebují k výkonu kontrol v daných oblastech předchozí souhlas. Čili pravidla ohledně elektrických zařízení se zde patrně řídí zákonem č. 250/2021 Sb., s vyjímkou dozoru, který si vykonává příslušné ministerstvo, či příslušný úřad.

^[8] Srov. § 6 odst. 2 zákona č. 251/2005 Sb.:

v zařízeních (...) může být kontrola provedena jen se souhlasem (...)

Co je rekonstrukce definuje § 2 písm. i) zákona č. 250/2021 Sb.:

rekonstrukcí nahrazení stávající nevyhovující části již provozovaného vyhrazeného technického zařízení novou nebo modernější částí zařízení, přičemž dojde ke změně základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení, a to zpravidla podle technické dokumentace

Co je rekonstrukce definuje § 33 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.:

Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

Co je oprava definuje § 2 písm. e) zákona č. 250/2021 Sb.:

opravou zásah do již provozovaného vyhrazeného technického zařízení, kterým je odstraňován jeho poruchový stav nebo opotřebení, při němž může dojít k výměně, demontáži a zpětné montáži funkčních částí s cílem obnovit jeho použitelný stav beze změny základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení

Co je oprava definuje § 47 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb.:

Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.

Co je technické zhodnocení definuje § 33 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.:

Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80000 Kč. (...)

Co je údržba definuje § 47 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb.:

Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady.

Co je údržba stavby definuje § 3 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb.:

Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Co je modernizace definuje § 33 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb.:

Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

Zjednodušeně řečeno, při opravách je nutné dodržovat požadavky původních předpisů a norem, platných v době uvedení opravovaného zařízení do provozu. Při rekonstrukcích či modernizacích se pak postupuje podle aktuálně platných předpisů a norem. Rozdíl je vysvětlen třeba na příkladu ochrany před bleskem v článku KUTÁČ, Jiří. Oprava versus rekonstrukce hromosvodu podle platné právní úpravy ČR. Praha: Časopis ELEKTRO. 2016, 26(2), 63-65. ISSN 1210-0889.:

Pozn.: pod tímto textem by měl být zobrazen obsah odkazovaného PDF; pokud nic vidět není, zkuste prosím celou kapitolu znovu sbalit/rozbalit; mělo by se to spravit.

Požadavky na projektanta elektro v Česku jsou podrobně rozepsány v kapitole DOKUMENTACE / Projektant. Na Slovensku na projektanty elektro z hlediska jejich odbornosti související § 19 vyhlášky č. 508/2009 Z.z. žádné požadavky neklade; není vyžadováno ani žádné živnostenské oprávnění k projektování.

V Česku se dělí vyhrazená zařízení na I. a II. třídu dle § 4 nařízení vlády č. 190/2022 Sb.. Na Slovensku se dělí vyhrazená zařízení na skupiny A, B a C podľa Prílohy č. 1 k vyhláške č. 508/2009 Z. z.. To, co může být vyhrazeným zařízením třídy I. v Česku, nemusí být vyhrazeným zařízením skupiny A na Slovensku, a naopak.

V případě vyhrazených technických zařízení třídy A musí být na Slovensku dle § 5 odst. 3 vyhlášky č. 508/2009 Z.z. projektová dokumentace již v rámci stavebního řízení předložena k posouzení na Technickou inspekci SR, a vyžaduje se k ní odborné stanovisko. V Česku takováto povinnost (bohužel) neexistuje.

Na Slovensku musí být součástí projektové dokumentace i "(...) vyhodnotenie neodstrániteľných nebezpečenstiev a neodstrániteľných ohrození, ktoré vyplývajú z navrhovaných riešení v určených prevádzkových a užívateľských podmienkach, posúdenie rizika pri ich používaní a návrh ochranných opatrení proti týmto nebezpečenstvám a ohrozeniam", viz požadavek § 4 odst. 1 zákona č. 124/2006 Z.z.. v Česku takováto povinnost neexistuje.

Na Slovensku neexistuje ekvivalent české „dokumentace pro provádění stavby“ (jejíž obsah definuje Příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb.); existuje pouze "dokumentácia, ktorá sa predkladá k stavebnému konaniu" (jejíž obsah definuje § 9 vyhlášky č. 453/2000 Z.z.) a "realizačná dokumentácia" (jejíž obsah nikde definován, stejně jako v Česku, není).

Od 1. 4. 2024 s účinností nového zákona o výstavbe bude na Slovensku existovat dokumentácia stavebného zámeru (něco jako české DUR), projekt stavby (něco jako české DSP), a vykonávací projekt (něco jako české DPS, ale pouze pro vyhradené stavby),

Veřejné zakázky (verejné obstarávanie) se na Slovensku zadávají podle "projektovej dokumentácie", čili prakticky i podle dokumentace pro stavební povolení. V Česku musí být veřejné zakázky na stavební práce zadávány podle dokumentace pro provádění stavby (viz požadavek § 92 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.).

Evropské normy jsou víceméně stejné (ČSN EN = STN EN), existují však velké rozdíly mezi národními normami (ČSN ≠ STN). Velké rozdíly jsou např. v oblasti požární bezpečnosti, nestačí tedy pouze "najít a nahradit" ČSN za STN (či obráceně), protože mnohé normy nemají vůbec ekvivalenty. To, co je v Česku ve dvou různých normách, může být na Slovensku v normě úplně jiné (typickým příkladem jsou umývací prostory). To, co v Česku v normách chybí, může být na Slovensku definováno (typickým příkladem jsou barvy zásuvek ve zdravotnictví). Existuje rovněž nemálo norem STN, či požadavků norem STN, které v Česku vůbec neexistují (typickým příkladem je jasná definice, v jakých případech je povinné použití CPS dle STN EN 50171:2004, tedy centrální systém nouzového osvětlení).

Další významný rozdíl v normách je ten, že na Slovensku neexistují edice norem (ČSN 33 2000-4-41 ed. 3); namísto toho se požaduje, aby se za označením normy vždy uváděl rok jejího vydání (např. STN 33 2000-4-41:2019).

Naprosto zásadní rozdíl ale je, že bez předchozího souhlasu Úradu je podle § 14 odst. 4 zákona č. 60/2018 Z.z. citování slovenských technických norem a technických normalizačních informací jejich neoprávněným rozšiřováním. Autorizované osoby SKSI mají komorou na citování vyjednán generální souhlas (viz strana 2 a 3), takže citovat ze slovenských technických norem a z technických normalizačních informací mohou (což ale současně znamená, že pokud někdo není autorizovanou osobou SKSI, tak bude na Slovensku horko-těžko projektovat, protože nemá souhlas s citováním norem). V česku nic takového neplatí, české technické normy a technické normalizační informace je možno citovat libovolně.

Českou autorizaci na Slovensku je nutno si předem uznat („osoba hostujúca“), anebo udělat zkoušky („osoba usadená“; aktuálně v česku pro elektro jen pár osob). To samé platí i opačně.

Velký pozor rovněž na zdánlivě nesouvisející věc s projektováním, ale DPH z fakturace za projekční práce je vždy potřeba odvádět tam, kde se projektovaná stavba nachází. U projektovaných staveb v Česku to znamená dle § 10 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. odvádět DPH českému finančnímu úřadu, u projektovaných staveb na Slovensku to znamená dle § 16 ods. 1 zákona č. 222/2004 Z.z. odvádět DPH slovenskému finančnímu úřadu.

Veškerá legislativa v aktuálním platném znění nejpřehledněji na Zákony pro lidi.

Velmi precizně zpracovaný přehled předpisů a požadavků ohledně uvádění výrobků na trh.

Pokud víte o nějakém dalším software, budeme rádi, když nám napíšete; doplníme.